Připomenout místa a města spojená se životem a působením mistra Jana Husa i s obdobím husitského hnutí. To je hlavním cílem projektu Jihočeského kraje pro rok 2015 nazvaného Jižní Čechy husitské vyhlášeného u příležitosti letošního 600. výročí od Husovy mučednické smrti.

"Husitský jih, to je více než 20 míst a měst, která si budou letos připomínat husitskou tradici a vyprávět o událostech, které se staly součástí nejen českých, ale i evropských středověkých dějin," uvedl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Prezentace tohoto projektu se uskutečnila v pátek 20. března 2015 v Táboře.

Zrekonstruované památníky v Husinci a Trocnově

Zimola dále uvedl, že kraj v rámci projektu Jižní Čechy husitské připravil na podporu cestovního ruchu na jihu Čech zhruba 70 akcí. Například přednáškové cykly, konference, sympozia, oslavy, komponované a scénické prohlídky, koncerty, muzikál, historické festivaly, divadelní představení či rekonstrukce bitev.

"Zásadními pilíři projektu budou zejména rekonstrukce bitvy u Sudoměře ve dnech 28. a 29. března, která celý projekt odstartuje, nově zrekonstruovaný Památník mistra Jana Husa v Husinci v podobě jeho rodného domku, který se návštěvníkům otevře 30. května, od 30. června rovněž nová expozice v Památníku Jana Žižky v Trocnově, 5. července pietní vzpomínkový akt spojený s kladením věnců k 600. výročí upálení mistra Jana Husa u jeho pomníku v Táboře či 24. ročník mezinárodního husitského festivalu konaný v Táboře od 11. do 13. září," naznačil hejtman.

Mimo to je pak například 9. května na programu cyklojízda kolem Tábora, coby zahájení cyklo a turistické sezony na jihu Čech. A k dispozici bude i cykloprůvodce po husitských místech. Dříve je vynášeli skoro do nebes, nyní je haní Zimola zároveň řekl, že přínos tohoto projektu je kromě hlediska cestovního ruchu a zvýšení atraktivity Jihočeského kraje i v tom, že má mladší generaci přiblížit husitské období tak, aby na něj byla schopna nahlížet pohledem odpovídajícímu 21. století. Což ostatně potvrdil i historik a specialista na husitství Petr Čornej, coby odporný garant projektu.

"Zatímco minulý režim husitské hnutí vynášel skoro až do nebes a snažil se jej líčit jako počátky proletářské revoluce, tak některá současná média na něm zase nenechají suchou nit a staví jej na zcela opačný pól. Oba tyto názory je ale třeba vyvrátit," zdůraznil Čornej s tím, že správně charakterizovat toto hnutí umí dneska, bohužel, jen málokdo.

S povděkem tento projekt rovněž kvituje i patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta. "Nic není v dějinách černé, nebo bílé. A nové pohledy, které se i díky tomuto projektu podaří dostat blíže k veřejnosti, považuji za velmi důležité a prospěšné," naznačil.

Srovnat pokřivený pohled na Žižku

Zbavení mýtů o husitství, a zejména o Janu Žižkovi, vítá i starosta Tábora Jiří Fišer. "Jsem rád, že se nám ve spolupráci s Jihočeským krajem podařilo do tohoto projektu zapojit a zároveň děkuji panu profesoru Čornejovi i panu patriarchovi Buttovi, že se na tom rovněž aktivně podíleli. Konečně se nám tak snad díky tomu podaří rovně nastavit zrcadlo, které toto období našich dějin často pokřiveně odráželo a stále ještě odráží," sdělil.